Orlické Hory

30. října 2009 v 19:38 | Safo |  Geocaching
Tak, dneska brzo ráno sme vyjeli modrým VW Polo směr sever. Jeli jsme do Orlických hor.

Jeli jsme přes Moravskou Třebovou a Lanškroun a užívali si klidné ranní silnice. Celkově sme odlovili asi 12 nebo 13 kešek (teď přesně nevím), ale zmínim jenom ty s dobrodružstvím.

Památný dub
Tak v Jabloném nad Orlicí je velmi snadná keška, která vám nemůže zabrat víc než 10 minut. Jsem si ale jist, že my jsme dali rekord. Trvalo nám to totiž bezmála půl hodiny. V GPS jsme totiž měli zadaný špatný souřadnice, a tak jsme Jabloným jen projeli a skončili jsme někde na kopci mezi poli s tím, že keška je někde 200 metrů od nás v poli. To se nám nějak nezdálo, protože v popisu kešky byly i fotky, a tam nic o lese nebylo. Zkontrolovali jsme souřednice a hned to bylo jasný. Souřadnice jsme opravili a pokračovali dál mezi poli (nějak se nebylo kde otočit), takže jsme si nakonec udělali krásnou objížďku Jabloného a rozhodně toho nelitujeme, protože jsme se dostali na krásný místa. V Jabloném jsme už podle fotek poznali ono místo se statným dubem. Potom už to byla záležitost dvou minut:D. Aspoň jsme se podívali na místa, kam by nás nenapadlo zajet. Všechno zlý je k něčemu dobrý.

Lomy Rychnovska no. 4
Další adrenalinové překvapení na nás čekalo v lomu poblíž obce Pěčín. Lom byl už notně zarostlý a stěna měla 3 patra. Nejdřív jsme zvolili špatný směr pro dostání se nahoru, potom sme při slízání zpět do lomu nabrali vodu do bot, potom jsme se 3 minuty škrábali do prudkýho svahu (opravdu hodně prudkýho), na kterým byly spousty popadaných stromů (patrně se polámaly pod náporem mokrýho sněhu, který tady jistě ještě před týdnem byl), potom jsme se mezi popadanými stromy soukali dál po okraji lomu, následovalo zjištění, že jsme netrefili patro, a tak jsme museli "slanit" o patro níž, a když jsme konečně našli kešku, zapsali se a schovali ji zpět, zjistili jsme, že ke kešce vede celkem pěkná cesta, sice schovaná, ale pěkná. No, aspoň jsme nemuseli zpátky tou prudkou strání s popadanýma stromama.

R-S-72
Tak to je označení železobetonového bunkru z roku 1938, který sloužil k obraně před tanky. Nejdřív jsme šli k bunkru, který je hned u silnice, kde jsme zaparkovali auto (naše geovozidlo:D). Šílela nám navigace a my si mysleli, že jsme u správného bunkru. Navigaci se po 5ti minutách udělalo tak dobře, že nám dokonce sdělila, že jsme úplní debilové a máme jít o 700 metrů dál. To nás na chvíli uklidnilo a tak jsme šli. Cestou jsme potkali asi 4 bunkry a pátý byl ten "náš". Jenže navigace zase zešílela a nevěděla na co se vymluvit, načež jsme začali hledat podle přiložené nápovědy. Nápověda říkala, že máme hledat v nějaké díře v zemi a máme sahat hluboko. A tak jsme začali kroužit okolo bunkru (pěkně to bylo popsáno v jednom článku o geocachingu v MF Dnes) a hledali v čím dál větších vzdálenostech. Nakonec si mohl vítězoslavně zařvat taťka, protože to byl on, kdo ji našel. Ovšem, on totiž věděl jen kde je, do díry sem musel sahat já. Kešku jsem vylovil a zmrzlýma rukama se zapsal do deníčku (připomnělo mi to jeden lov v Chorvatsku) a kešku vrátil na místo. Po cestě zpět už byly nutné i kapuce, protože uši nám taky začínaly mrznout a odpadávat.

Farák
Toto je prosím kopec u Rokytnice v Orlických horách. Navigace říkala, že autem je možno přijet celkem blízko ke keši, což se nám celkem líbilo, a tak jsme jeli. Nejdřív nás navigace dovedla k jakýmusi rybníku, za což jsme jí řádně vynadávali a otočile se s tím, že pojedeme jinudy. Když už jsme tak hezky vyjížděli od rybníku, vjel nám do protisměru traktor s radlicí (věřte, že na těchto uzoučkých silničkách je to opravdu velký problém), ale my se nedali a s hrdostí projeli okolo něj. Potom nás Garmin (navigace) hnal okolo bloku domů (to jsme nevěděli) a byli jsme celkem překvapení, když jsme se ocitli opět na stejném místě. V tu chvíli nám trošku došla trpělivost, a tak jsme auto zaparkovali a ke kešce šli po turistické značce, která tam zjevně vedla. Najednou se Garmin chytil a hned věděl kudy nás má vést. Na kopci navíc ukazoval někam úplně jinam, než kde se keška skrývala, ale to už jsme ho ignorovali a zakrátko úspěšně odlovili.

Hospoda
Tak tady nebyla žádná keška, ale pozdní oběd. Asi v 15:15 jsme dojeli k jedné z mnoha chat v Orlických horách a rozhodli se, že konečně potěšíme naše žaludky. Podařilo se nám úspěšně zaparkovat auto a najít vchod do hospody. Tak jsme si sedli ke stolu nejblíže baru a nejdřív jen jedním očkem, později však oběma, pozorovali personál. Když se nikdo nezdál, že by nás chtěl v nejbližších 15ti minutách obsloužit, došli jsme si pro jídelní lístky a začali si vybírat. Za 5 minut přišla servírka a zeptala se, jestli už máme vybráno (!!). Když jsme jí chtěli začít diktovat jídlo, oznámila nám, že nejdřív jenom pití. Tož sme si objednali pití a vzápětí se vrátila s pitím a jídelním lístkem formátu A4 se slovy, že to je dnešní nabídka, a že je to jen na jednom papíře, protože jim došla barva v tiskárně. Tak sme si znovu vybrali (bylo to opravdu rychlé, protože výběr byl velmi omezený). Když jsme se dočkali druhé návštěvy servírky, zjistili jsme, že nemají rýži (!!fatal error!!). No což, dokončili jsme objednávku a čekali na jídlo. Hospoda skoro prázdná, ale trvalo to fakt dlouho (v jedné brněnské hospodě to bylo ještě delší a já si stihl dát asi 4 jahodový Cappy než mi přinesli jídlo :D). Když už jsme byli opravdu mrzutí, přinesli nám jídlo. Bylo to dobrý a krokety sem ještě lepší nejedl!! Dojedli jsme a kupodivu se nehlásili ani o peníze, který sme tam projedli. Nakonec asi seznali, že to, co jsme snědli za něco stálo a směnili účet za peníze.

No, určitě toho bylo dneska víc, ale tohle je fakt to nej.

Na hranicích s Polskem vede lávka, po které se pašovalo zboží, pochopitelně tam nechybí ani keška:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Domča :) Domča :) | Web | 31. října 2009 v 12:49 | Reagovat

Supr :) Se sousedkou ?

2 Safo Safo | Web | 31. října 2009 v 13:10 | Reagovat

jj a ještě s taťkem

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama