Kam až lze zajít?

7. února 2010 v 10:36 | Safo |  Parkour
Další moje úvaha. Já dělám parkour a miluju pohyb. Známá je antitalent na pohyb a fyzická aktivita kromě chůze prý není dobře. No a co jsem udělal? Bavil jsem se s ní o parkouru. Nakonec mě to vyčerpalo víc než následných 300 kliků, ale pojďme postupně.


Snažil jsem se jí vysvětlit a dokázat přínos pohybu pro tělo. Na parkour.cz jsme udělali milion kliků za dva roky. Podle ní je 5000 kliků za den ničení těla. Možná vám to teď přijde stejný, ale není to tak úplně. Jen si to představte. Nikdy jste neposilovali, najednou máte udělat 10 kliků a bude to pro vás velkej problém. Postupně budete sílit a zvládnete čím dál víc kliků, postupně se vypracujete až k několika tisícům denně. Já jsem před půl rokem dal 50 kliků za večer a byl jsem rád. V úterý (2.2.) jsem udělal 300 za večer a měl jsem sílu i na víc. Kliky ze včerejška jsem radši ani nepočítal, ale bylo jich dost. A co tím chci vlastně říct?

Nejde o číslo, o počet opakování cviku, jde o to, jak jste vypracovaní. Opravdu, 10 kliků pro netrénovanýho člověka může být větší zátěž než 1000 kliků pro trénovanýho borca.

A když se zamyslíte (schválně se zamyslete, než budete číst dál), tak to vlastně platí ve všem. Na svalech se to vysvětluje dobře, takže v tom budu pokračovat. Tělo najednou pozná velkou námahu, se kterou nepočítalo. Vaše tělo se nechce vzdát jen tak bez boje, takže rozšíří sklady na energii, aby příště tu zátěž zvládlo. Sklady na energii jsou vlastně svaly. Takhle se budou sklady rozšiřovat a tělo bude zvládat čím dál větší námahu. Je to vlastně jen o zvyku.

Teď jste se opět zamysleli a napadlo vás, zda to tak funguje úplně všude. Odpověď je ano, funguje to tak všude. Tedy alespoň, co se vašeho těla týká. Nemusí to být přeci jen fyzická zátěž, může být i psychická zatěž. Například nějaká nová situace, ve které nebudete vědět, jak se zachovat. Později zjistíte, jak jste měli reagovat a pro příště už budete připraveni stejně jako ty svaly. V lidským těle nefunguje nic nějak složitě. Tělo nemá rádo komplikace a snaží se vše udělat co nejjednodušeji. Když pochopíte princip fungování jednoho orgánu, další principy pochopíte o to snadněji.

Můžete namítnout: A co věk? Nad tím jsem taky přemýšlel. S věkem se bortí sklady na energii a už to není tak snadné. Tady už to je zase o přístupu. Viděli jste někdy shaolinský mnichy? Kdyby jste potkali nějakýho mistra, podle vzhledu byste mu hádali tak 60 - 70 let, ve skutečnosti by mu bylo 90. O to víc by vás potom ohromilo, co všechno dokáže. Shaolini trénují už od mala, stále se zlepšují, ale s velkou úctou ke svému tělu. Proto dokáží ještě v 90 letech udělat přemet a spoustu jiných věcí, kterými by nás všechny posadili na židli.

Vším co děláte, se zlepšujete. I já se teď zlepšuju. Tím, že píšu tento článek, se trénuju v psaní na počítači. Vy, že ten článek čtete, se zlepšujete ve čtení, a tím, že nad ním přemýšlíte, rozšiřujete svoje obzory, svoje vědomosti.

Doufám, že i tenhle článek vám něco dal. Ikdyž se mnou nesouhlasíte, aspoň víte, jak to není a můžete hledat svůj názor.

Kolik myslíte, že je tomuhle dědovi? Určitě je starší než vypadá. Dole běží nečitelný anglický titulky, ale to co, tam předvádí, to je bezkonkurenční.

EDIT 8.2.2010: Ještě chci jen připsat - opět jsme se dostali k těm hranicím. Kde jsou? Co všechno vydržíme? Jak moc se můžeme zlepšit? Motor v autě má daný parametry a víc z něj nevytřískáme, ikdyby jsme se na hlavu stavěli. Motor se nikdy nepřizpůsobí a nikdy nebude schopen zlepšovat se. Tohle ale člověk dokáže, zlepšit se. Přizpůsobit se. Ale jak daleko to může zajít. KOlik kilometrů dokáže člověk uběhnout v kuse? 100? 1000?? Kdo ví..... Ale jedna věc je určitě jistá - zlepšování se nikdy nezastaví. Před 50ti lety se běhala stovka nad 10 sekund. Teď je rekord nějakých 9,7 sekundy. Jakej bude rekord za 10 let? Okolo 8 sekund? Víc nebo míň??

Teď se můžu jen ptát otázkami bez odpovědi a nad odpovědí můžeme jen polemizovat. Ale podle mě se člověk bude vždy zlepšovat, až do nekonečna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Prostě já Prostě já | Web | 8. února 2010 v 17:22 | Reagovat

Já jsem antitalent :o)

2 ×°Co-Co°×(ty víš) ×°Co-Co°×(ty víš) | Web | 11. února 2010 v 21:01 | Reagovat

no...moc hezkej článek-moc pěkně řečeno :D  :-) a myslím si,že máš pravdu...člověk se dokáže zlepšovat a ty "hranice"se mění...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama